Doprava potřebuje peníze i systém

Krajské autobusové a vlakové linky je třeba dokonale propojit s pražskou hromadnou dopravou

Marek Kočovský s přispěním Evy Havelkové a Evy Zahradnické STŘEDNÍ ČECHY Je to zdroj snad nejdelších a nejostřejších diskusí. Po zdravotnictví je navíc doprava položkou, která z rozpočtu regionu odčerpává největší množství peněz. A stále jich není dost, navzdory rostoucím investicím a čerpání dalších dotačních titulů od státu i Evropské unie. „Abychom opravili všechny komunikace, které to potřebují, museli bychom investovat dvacet miliard korun,“ konstatuje hejtman Miloš Petera a dodává, že peníze na opravy silnic a mostů se snaží v čele úřadu stále navyšovat.

Vedení kraje však má před sebou také výzvy, které přesahují jeho kompetence. Může se na nich ale podílet při jednáních s Ředitelstvím silnic a dálnic či resortem dopravy. Jde třeba o dostavbu dálnice D3 a v neposlední řadě o vyjednávání o dokončení Pražského okruhu. A není možné vynechat ani další propojování středočeské a pražské hromadné dopravy.

Střední Čechy jsou dopravně patrně nejsložitější částí republiky. „Tenhle region má smůlu, že všechny velké komunikace vedou do Prahy,“ upozorňuje krajský koordinátor BESIP Miroslav Polách na skutečnost, že právě přes kraj vedou nejdůležitější dopravní tepny Česka. Krajské volby se konají 7. a 8. října. MF DNES bude přinášet zprávy, analýzy a rozhovory na témata, která region nejvíce ovlivňují.

Prvním z volebních seriálů jsou Top témata. Seriál přináší středočeská příloha MF DNES každé pondělí. Reagují v něm lídři nejsilnějších stran, koalic či uskupení, které jdou do voleb. Jejich pořadí odpovídá tomu, jak se umístily v posledních parlamentních volbách v roce 2012. Všem hejtmanským kandidátům položila redakce MF DNES stejnou otázku, na jejíž zodpovězení dostali stejný prostor.

 

Seriál Top témata

Dnes se věnujeme tématu doprava v regionu. Bude mít kraj dostatek prostředků na opravy silnic, ale také mostů, které jsou na řadě míst v žalostném stavu? Dokáže využít dotačních titulů Státního fondu dopravní infrastruktury, nebo se bude muset omezit jen na prostředky z vlastního rozpočtu? Dočkají se obyvatelé regionu stavu, kdy bude vedení kraje ještě pružněji reagovat na potřeby středočeských řidičů, dopravců a v neposlední řadě také cestujících? Otázkou je rovněž, jak rychle se podaří dokončit dostavbu dálnice D3 a také jižní autostrádu z Prahy směrem na Strakonice. A najde hejtmanství odvahu postavit se dominanci metropole ve věci jednání o dokončení Pražského okruhu a zároveň dostatek sil na rychlé prohloubení spolupráce na propojení středočeských a pražských systémů hromadné dopravy? Následující týden nás čeká poslední díl seriálu Top témata. Bude se věnovat problematice vzdělávání ve středních Čechách. Mělo by se hejtmanství intenzivněji zaměřit na podporu učebních oborů?

Předchozí díly se věnovaly otázce, jak se kraj má připravovat na extrémy počasí (vyšlo 5. září), a stěžejním problémům zdravotnictví (vyšlo 12. září).

 

Anketa Co je pro kraj v budoucnu nejdůležitější z hlediska dopravy?

Miloš Petera – hejtman (ČSSD)

Jednou z priorit, která by měla zlepšit dopravní situaci v kraji, je dostavba dálnice D3. Investorem je stát. Úzce spolupracujeme s ŘSD, aktualizovali jsme Zásady územního rozvoje a ŘSD tak může pokračovat v přípravě k vydání územního rozhodnutí. V roce 2015 kraj z dotací opravil 34 mostů, letos dalších 9. Nejvýznamnější je rekonstrukce mostu přes vodní nádrž Švihov (Želivka). Zásadní je rovněž dostavba Pražského okruhu. Kraj také podporuje integraci příměstských autobusových linek a pražské městské hromadné dopravy. V roce 2015 došlo k rozšíření Pražské integrované dopravy (PID) o oblast Mělnicka a Neratovic. Ve fázi dojednávání je rozšíření PID na Kladensko.

Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO)

Doprava není zdaleka jediný problém kraje, ale je velmi vidět a otravuje lidem život 24 hodin denně. Mým motem je „kraj bez rizik“ a k těm mimo jiné patří právě i neopravené silnice, neexistuje dlouhodobý plán rekonstrukcí. Konkrétně je pak třeba dokončit dálnici D3, špatné silnice jsou na Příbramsku, Mělnicku či Mladoboleslavsku a také v okolí Prahy. Důležitá je možnost dobrého spojení. Pražská integrovaná doprava už do kraje zajíždí, nyní je otázkou, jak ji dál rozšířit, a hlavně jak pomoci malým obcím, kam spoje nezajíždějí. Takže kraj musí pomoci v budování parkovacích domů a záchytných parkovišť. Aby se lidé z vesnic dostali k vlaku či autobusu a z měst pokračovali do metropole.

Zdeněk Štefek (KSČM)

Pro kraj je nutné systémové plánování investic a oprav s využitím všech možných dotačních titulů a také integrace hromadné dopravy. Jednou z priorit je dostavba dálnice D3, obchvat Benešova, doprava je tématem i na Kladensku, třeba omezování některých linek ČSAD. Řešením je integrace dopravy včetně zapojení dalších linek a rychlodráha na Kladno. Doprava dominuje i Kutnohorsku – třeba oprava nadjezdu nad železniční tratí Kolín–Brno. Dále je problém obchvat Církvic. Klíčové pro Příbramsko je dokončit silnici I/4 Praha–Strakonice, kde se zejména ve dnech volna tvoří kolony. Důležitá bude i rekonstrukce komunikace II/118 z Příbrami na Beroun a obchvat Příbrami.

Petr Tiso (TOP 09)

Pokud uspějeme v krajských volbách, okamžitě provedeme inventuru stavu dopravní infrastruktury. Vypracujeme dlouhodobý plán oprav silnic, zajistíme maximum peněz ze všech dostupných zdrojů a pustíme se do práce. Jedna věc je infrastruktura, ale pro rozvoj regionu je důležitá i hromadná doprava. Lidé nesmějí ztrácet čas v zácpách či složitým přesedáním z jednoho dopravního systému do druhého. Je třeba cestování zjednodušit, zrychlit, zlevnit a zmodernizovat. Na společnou integrovanou dopravu s metropolí je navíc zatím napojeno jen málo oblastí regionu. Ptám se také, proč už dávno nestojí Pražský okruh. Pro Prahu a Středočeský je to životně důležité.

Martin Kupka (ODS)

Po osmi letech vládnutí sociálních demokratů a komunistů jsou středočeské silnice v žalostném stavu. Mnoho chyb bohužel udělal současný hejtman v souvislosti s odložením výstavby Pražského okruhu. Chceme okamžitě začít se systémovou souvislou opravou krajských komunikací a mostů. Zvýšíme rozpočet na údržbu a investice nejméně na úroveň roku 2008, tedy na 1,5 miliardy korun. Zadáme i přípravu projektů obchvatů obcí a měst. Kraj má teď výjimečnou příležitost získat na tyto stavby podporu v řádu stovek milionů korun. Bude ale záležet na rychlosti a kvalitě projektů, do jakých regionů peníze nakonec půjdou. Středočeský kraj nesmí zůstat stranou.

Josef Vacek (koalice SPOLU PRO KRAJ KDU-ČSL, SZ a SNK ED)

Krajské volby budou takovým vysvědčením současnému vedení kraje za jeho správu v posledních osmi letech. V předmětu „doprava“ absolutně propadlo, tedy dostává čistou „5“. Proč? Protože nedokázali pohnout s dezolátním stavem silnic II. a III. třídy, nezajímali se, kde Středočeši budou parkovat, když metropole zavedla parkovací zóny v Praze 5, 6 a 8. Chceme to změnit. Víme, kde sehnat peníze na opravy silnic a jak je dát rychle dohromady. Zvýšíme počet spojů veřejné dopravy a propojíme ji s pražskou. V případě dálnice D3 prosazujeme namísto stavby v Posázaví rozšíření stávající komunikace s výstavbou obchvatů Benešova, Olbramovic a dalších obcí.

Vít Rakušan (STAN)

D3 je projednávána 25 let, současná trasa je zakotvena v řadě dokumentů a nemá smysl 25 let projednávání a těžkých kompromisů hodit za hlavu. Zároveň ale nemá smysl postavit D3, aniž by byl dokončen (minimálně) úsek Pražského okruhu mezi D1 a D11. Nemá smysl D3 postavit bez metra D a záchytných parkovišť v jeho okolí. Ve velmi špatném stavu jsou také středočeské mosty, řada dokonce v havarijním. Pokud by měl kraj tento problém vyřešit rychle, potřebuje pomoci s financováním. Bohužel, peníze rozdělované krajem nepřihlížejí k délce a hustotě dopravní sítě a v tomto ohledu je Středočeský znevýhodněn, proto chceme usilovat o změnu krajského RUD.

 

MF Dnes, Střední Čechy, 19.9. 2016, str. 16

Jana Zůnová: Cestovat do Prahy je utrpení. A jet můžete čímkoliv.

Všichni Středočeši, kteří jsou nuceni denně dojíždět do Prahy, trpí. Je jedno, zda jedou autem nebo používají některý z typů hromadné dopravy. Každý den jsou vystavováni stresu a nepohodlí. V dlouhých kolonách čekají ve svých autech, sledují hodinky a usilovně tiše přemlouvají řidiče před nimi, aby se konečně rozjeli. V autobusech trčí celé dlouhé minuty, protože kolona uvěznila i je. Moknou na zastávkách vlaků i autobusů, protože je nikdo nezastřešil. Přešlapávají na promrzlém chodníku nebo se schovávají do posledních zbytků stínů před spalujícím slunce, protože autobus má zase zpoždění. Zběsile přeorganizovávají svůj pracovní den, omlouvají děti ze školy, neboť vlak už má zase výluku a tedy přijede později.

A co na to současné vedení Středočeského kraje? Jak se postaralo o své obyvatele? Jak jim ulehčilo jejich každodenní cesty za prací? Nijak! Nevyjednalo odložení parkovacích zón v Praze. Nepostavilo a dokonce ani nenaplánovalo záchytná parkoviště v dostatečné kapacitě. Nerozšířilo dopravní spoje do Prahy a z ní. Nedokončilo integraci dopravních systémů Prahy a Středočeského kraje. Tramvajové linky slibuje jen v předvolebních heslech. Mimo hlavní tratě nepodpořili komunisté a socialisté ve vedení kraje modernizaci vlakových souprav, a tak tam stále jezdí nepohodlné vlaky z předminulého století.

Patrně všichni radní včetně hejtmana jezdí svými luxusními vozy a parkují na vyhrazených parkovištích, protože jinak by chápali skutečné problémy obyvatel a začali by je řešit dříve, než dalšími sliby v předvolebních debatách.

Rozhovor s Radkem Klemperou o středočeské krajině

Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů VŠE v Praze a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Svým vzděláním je tedy ekonom a právník. Po dokončení vysokoškolských studií pracoval krátce na úřadu městské části a nyní pracuje již téměř patnáct let ve státní správě. Kromě toho je i milovníkem středočeské krajiny.

Jste pravidelným návštěvníkem Poutí krajinou, která nebude? Máte nějaký speciální vztah k jílovské krajině?

I když Sázava neprotéká přímo Benešovem, ale několik kilometrů od Benešova, jsem přesvědčen, že Benešov a Benešovsko je integrální součástí dolního Posázaví stejně tak jako Jílovsko. Z tohoto důvodu jsem stejným obyvatelem dolního Posázaví jako obyvatelé Jílovska a obdivovatelem krajiny dolního Posázaví. Jelikož mám malého syna, rád s ním navštěvuji jednotlivé štoly, které byly na Jílovsku zpřístupněny veřejnosti. Z Jílovska se mi nejvíce líbí údolí podél potoka Studené, které končí na Žampachu včetně majestátního viaduktu.

Zelení dlouhodobě odmítají západní trasu dálnice D3 přes dolní Posázaví, vy jste však z Benešova, tam je nálada ke stavbě této trasy dálnice spíše nakloněná, ovlivňuje vás to nějak?

Bohužel máte pravdu v tom, že většina obyvatel Benešova, s kterými jsem o D3 mluvil, podporuje urychlenou výstavbu D3, tj. západní variantu D3. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mnoho obyvatel Benešova dojíždí do Prahy za prací a řada z nich autem nebo autobusem v ranní a odpolední špičce, zejména v pátek odpoledne, často uvízne v dopravní zácpě. Podle mého názoru se stávají „rukojmími“ ŘSD, které dlouhodobě odkládá řešení situace na silnici I/3 z Mirošovic do Benešova a kolem Benešova. ŘSD dlouhodobě neřeší silnici I/3 s odkazem, že situaci vyřeší stavba západní varianty D3, ale já se domnívám, že ŘSD se obává, že by se vyřešením situace na I/3 mohlo ukázat, že D3 není potřeba. Obyvatelé Benešova si bohužel neuvědomují, že západní varianta D3, i kdyby byla za více jak deset let postavena, situaci na silnici I/3 žádným podstatným způsobem neovlivní, protože D3 nevede do Prahy, ale na Pražský okruh, takže automobilisté, kteří jezdí z tohoto regionu po silnici I/3 a D1 do centra Prahy za prací, by nadále jezdili pod I/3 a D1 a ne pod D3. Obyvatelé Benešova jsou dlouhodobě propagandou přesvědčováni, že alternativou k západní variantě je pouze východní varianta D3, která přivede k Benešovu další kamiony a zničí kus Konopišťského parku. Je potřeba zdůraznit, že nesouhlasím ani se západní variantou a ani s východní variantou D3, protože jsem přesvědčen, že D3 je zbytečná. Do Jihočeského kraje by se měla dostavit D4 a silnici I/3 upravit do tzv. vystřídaného třípruhu, což se již nyní na úseku Mirošovice – Benešov děje.

Má Benešov a Jílovsko nějaké společné problémy?

Jihovýchodní oblast Středočeského kraje zažila za poslední desetiletí nekontrolovaný rozmach výstavby průmyslových, obchodních a logistických center a extenzivní rozvoj satelitní výstavby, který nebyl často doprovázen budováním odpovídající infrastruktury a občanské vybavenosti. Jedná se o oblast podél tzv. staré benešovské silnice. Obyvatelé této oblasti většinou dojíždějí každodenně za prací do Benešova. Obyvatele Benešova mají oproti obyvatelům Jílovska výhodu poměrně kvalitního železničního spojení do Prahy, ale nevýhodou je, že Benešov není zapojen do tzv. ROPIDu. Obyvatelé severního Jílovska a Jesenicka mají obrovskou nevýhodu, že nemají tramvajové nebo železniční spojení s Prahou a pokud se rozhodnout cestovat do Prahy autobusem, tak mají stejné riziko, že uvíznou v dopravní zácpě jako kdyby jeli autem. Obyvatelé jižního Jílovska mají sice železniční spojení s Prahou, ale pouze po jednokolejné trati, která samozřejmě limituje kvalitu spojení s Prahou. Řešením je vybudování tramvajové nebo železniční trati pro obyvatele tohoto regionu a úplné propojení pražské a středočeské integrované dopravy.

Co trápí Středočeský kraj nejvíce? Je to příměstská doprava nebo urbanizační kaše, která se valí z Prahy?

Oba dva uvedené dlouhodobé problémy Středočeského kraje jsou dvě strany téže mince. Na jedné straně je lichotivé, že obyvatelům Prahy oblast Středočeského kraje kolem Prahy včetně dolního Posázaví na tolik učarovala, že se rozhodli v našem kraji žít. Bohužel extenzivní rozvoj satelitní výstavby, který nebyl často doprovázen budováním odpovídající infrastruktury, způsobil, že tito naši noví spoluobčané často jezdí do Středočeského kraje jen přespávat. Je v zájmu nás všech, včetně těchto našich nových spoluobčanů, aby tato neřízená suburbanizace skončila a přešla do trvale udržitelné podoby. Je nutné, aby Středočeský kraj ve spolupráci s Prahou vyřešit propojení pražské a středočeské integrované dopravy, začal řešit nové tramvajové nebo železniční tratě do Prahy, obchvaty měst a obcí, parkoviště P+R, občanskou vybavenost jako jsou školky a školy apod. V některých případech jakou jsou školky nebo základní školy se sice jedná o kompetence měst a obcí, ale kraj zde má řadu možností v oblasti metodické a dotační, jak městům a obcím pomoc tyto problémy úspěšně vyřešit.